Vymezení vodních ploch přispívá k větší bezpečnosti, v srpnu klesl počet nehod na nulu

Vymezení vodních ploch přispívá k větší bezpečnosti, v srpnu klesl počet nehod na nulu
15. 9. 2016Média a tiskové zprávy

Podle prvních statistik nehodovosti nebyla v srpnu hlášena žádná nehoda na sledovaných vodních tocích. Zatímco v červenci bylo hlášeno sedm nehod, z toho jedna smrtelná, srpen se i přes vrcholící sezónu a intenzivní provoz obešel na vodě bez nehod. Potvrzují to údaje Státní plavební správy, která jen o prázdninách zkontrolovala 742 plavidel po celé České republice.

Vymezení vodních ploch přispívá k větší bezpečnosti, v srpnu klesl počet nehod na nulu

Ministr dopravy Dan Ťok řešil situaci na frekventovaných vodních plochách nejen se Státní plavební správou, ale i se starosty dotčených obcí. Ve středu 14. září se setkal se starosty obcí v okolí Slapské přehrady a probral s nimi praktické dopady rekreační plavby na provoz na přehradě. „Dohodli jsme se, že budeme dále přicházet s konkrétními opatřeními, která vymezí plochy pro plavce a dopravním značením zvýší bezpečnost na přehradě. Nasloucháme tomu, jakou zpětnou vazbu máme z praxe od starostů i zaměstnanců Státní plavební správy,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok. 

„Plavebních nehod máme hlášeno v červenci sedm, v srpnu žádnou. Celkem od začátku roku 13 plavebních nehod. Máme za to, že k bezpečnosti přispělo vymezení celkem osmi míst pro koupání na Slapech i na Orlíku. Na těchto přehradách jsme navíc vymezili také oddělený prostor pro figurální a akrobatickou jízdu vodních skútrů,“ vysvětluje ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.

V červenci došlo ke kolizi skútru s pramicí na vodní nádrži Orlík, při kterém zemřela mladá žena. Případ vyšetřuje policie jako ublížení na zdraví z nedbalosti s následkem smrti. Lehké zranění si vyžádal požár na malém plavidle v přehradě Dalšice začátkem července. Další červencové nehody byly způsobeny kolizí s překážkou na vodní cestě, potopením lodi nebo srážkou veslice s jiným plavidlem.

Státní plavební správa zkontrolovala více než 700 plavidel. Vůdci plavidel většinou pravidla dodržovali a poradili si i se zvýšeným letním provozem. Nejčastějšími prohřešky bylo vedení plavidla bez průkazu způsobilosti, chybějící doklady, neúplné či chybějící poznávací znaky plavidla, alkohol zejména u vůdců neevidovaných plavidel, vodní lyžování mimo vymezené plochy či nerespektování plavebního značení.

Státní plavební správa rovněž vymezuje prostor pro koupání v místech s nejčastějším výskytem plavců. „Do těchto prostor je zakázáno vplutí plavidel se spalovacím motorem, navíc se tím výrazně rozšíří zóna, v níž loď nesmí jet rychle.  Vzdálenost 50 m, do níž je nařízená rychlost maximálně 10 km/hod, se totiž pak nepočítá od břehu, ale až od hranice zóny pro plavce. Takové vyznačení v užších místech vodní nádrže může dokonce znamenat omezení rychlosti v celé plavební dráze,“ vysvětluje ředitelka Němcová.

Vymezené prostory pro koupání jsou vyznačeny na celkem osmi místech na Slapech i na Orlíku. Jedná se o lokality: Slapy: Rabyně, Ždáň, Měřín, Stará Živohošť, Nová Živohošť, Smilovice, Častoboř, Županovice; Orlík: Bor, Trhovky, Podskalí, Radava, Velký Vír 2x, Jetěnice, Podolsko.

Plocha vymezená pro provoz vodních skútrů určená pro figurální a akrobatickou jízdu: Orlík ř. km 153,3 až 153,7 u pravého břehu (mezi Podskalím a Radavou). Na Slapech se dále jedná o vymezení některých dalších ploch pro provoz vodních skútrů určených pro figurální a akrobatickou jízdu.

Každý účastník plavebního provozu je přitom povinen chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví. Vyhláška o pravidlech plavebního provozu stanovuje rovněž nejvyšší povolené rychlosti a ochranná pásma, kdy na vodních cestách je do vzdálenosti 25 m od břehu povolená nejvyšší rychlost plavby 10 km/h a na vodních nádržích a ostatních rozlehlých vodních cestách do vzdálenosti 50 m od břehu nebo od vyznačených prostorů pro koupání.

Zpět na výpis článků