Vysílání pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb v odvětví silniční dopravy

Vysílání pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb v odvětví silniční dopravy
29.08.2022 11:08:46Balíček Mobility

Vysílání pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb v odvětví silniční dopravy (dále jen „vysílání řidičů“) je upraveno v směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012 (dále jen „směrnice (EU) 2020/1057“).
Vzhledem ke skutečnosti, že se v rámci silniční dopravy jedná o novou právní úpravu, připravila Evropská komise stanoviska zahrnující nejen postup při kontrole a výklad kontrolních kompetencí, ale především modelové typy přeprav spolu s grafickým znázorněním, a posouzením, zda se jedná o vysílání řidičů či nikoliv. Uvedené pomůcky lze nalézt rovněž v českém překladu na internetových stránkách https://transport.ec.europa.eu/transport-modes/road/mobility-package-i/posting-rules_en (pod položkou „Questions and Answers on posting of drivers under Directive (EU) 2020/1057 – Scenarios in the context of transport of goods by road“ je třeba rozkliknout možnost „Available translations (23)“ a vybrat si český jazyk).

A) Přepravy podléhající pravidlům pro vysílání řidičů
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, v platném znění (dále jen „směrnice 96/71/ES“) stanovuje obecné pracovněprávní požadavky, které musí být dodrženy v případě zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky. Tyto požadavky, jako je např. minimální mzda nebo délka dovolené, jsou stanoveny zejména v § 319 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Vzhledem k specifickému a dynamickému charakteru odvětví silniční dopravy pak směrnice (EU) 2020/1057 vymezuje jednotlivé druhy přeprav, v jejichž případě nemusí být tyto požadavky dodrženy, tedy jedná se o přepravy, v rámci kterých se řidič nepovažuje za vyslaného pracovníka ve smyslu směrnice 96/71/ES.
Ve stručnosti lze uvést, že při provozování silniční nákladní dopravy pro cizí potřeby (provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby proto není vysíláním řidičů) nebo provozování linkové nebo příležitostné osobní dopravy nebo mezinárodní kyvadlové dopravy není řidič zahraničního dopravce usazeného v jiném členském státě Evropské unie považován za vyslaného pracovníka v případě:
  • tranzitních přeprav, tedy přeprav, v rámci kterých řidič územím České republiky pouze projíždí, aniž by byla provedena nakládka nebo vykládka zboží nebo výstup či nástup cestujících,
  • bilaterálních přeprav, tedy přeprav, jejichž výchozí a cílové místo leží na území 2 států, z nichž v jednom je dopravce usazen a na území dalších států nedochází k nakládce ani vykládce zboží, resp. nedochází k nástupu ani výstupu cestujících (typicky se jedná o přepravy prováděné dopravci usazenými v jiném členském státě Evropské unie na území České republiky a v jiném státě v rámci této přepravy nedojde k vykládce ani nakládce zboží nebo k nástupu ani výstupu cestujících). Nutno též upozornit, že v rámci jedné jízdy může být prováděno více takových přeprav (viz uvedená metodická pomůcka Evropské komise),
  • bilaterálních přeprav doplněných o tzv. doplňkovou činnost spočívající v nakládce nebo vykládce zboží či nástupu, výstupu nebo nástupu spojenému s výstupem cestujících, kdy je možné, aby i ve státě, který není výchozím nebo cílovým místem dopravy a kterým se v rámci bilaterální přepravy projíždí, došlo k dodatečné nakládce nebo vykládce zboží či nástupu nebo výstupu cestujících. Typicky se může jednat o přepravu z Francie do České republiky, v rámci které bude učiněna doplňková činnost v Německu. To však za této podmínky:
  1. v případě nákladní dopravy lze provést pouze 1 doplňkovou činnost, nebo pokud nebyla při úvodní bilaterální přepravě tato doplňková činnost provedena, lze při zpáteční cestě do státu, ve kterém je dopravce usazen, provést 2 doplňkové činnosti,
  2. v případě osobní dopravy lze provést vždy pouze jednu doplňkovou činnost.
Doplňkové činnosti lze vzhledem k § 33f odst. 5 zákona o silniční dopravě v návaznosti na čl. IV novely zákona (účinnost novely zákona) provádět bez dalšího pouze do 21. srpna 2023. Od tohoto data jsou tyto doplňkové činnosti vyjmuty z aplikace českých pracovněprávních požadavků pouze v případě provozování silniční dopravy vozidlem vybaveným „inteligentním tachografem tzv. 2. verze“ (tj. tachografem, který bude automaticky zaznamenávat překročení hranic států).

B) Administrativní povinnosti týkající se vysílání řidičů
 
S vysíláním řidičů jsou spjaté rozsáhlé administrativní a notifikační povinnosti vysílajícího dopravce.
 
Pokud dopravce usazený v jiném členském státě Evropské unie vysílá řidiče ve smyslu směrnice 96/71/ES (typicky kabotáž, či třetizemní přepravy), je zahraniční dopravce vysílající řidiče na území České republiky povinen splňovat všechny povinnosti stanovené v § 33g zákona o silniční dopravě, a to:
  1. nejpozději při zahájení vyslání řidiče - vyplnit a prostřednictvím unijního systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (tzv. IMI systému) zaslat Ministerstvu dopravy tzv. prohlášení o vyslání (tyto informace bude povinen rovněž neprodleně aktualizovat v případě jejich změn).
  2. v průběhu vyslání řidiče - zajistit, aby měl řidič u sebe v elektronické nebo listinné podobě a při kontrole předložil uvedené prohlášení a doklady o prováděné přepravě,
  3. po ukončení vyslání řidiče, tedy po ukončení té dané konkrétní přepravy, v rámci které byl řidič unijním dopravcem na území České republiky vyslán (např. po provedení kabotáže) - poskytnout na explicitní žádost učiněnou prostřednictvím systému IMI do 8 týdnů od ukončení vyslání kopie dokladů prokazujících vyslání řidiče a splnění českých pracovněprávních požadavků, a to opět prostřednictvím IMI systému, přičemž
    • dopravní úřad může vyžadovat doklady o nákladu nebo o provedené přepravě v případě provozování osobní dopravy a záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku,
    • orgán inspekce práce může vyžadovat kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu, doklady o odměně řidiče za práci, evidenci pracovní doby aj.


Zpět na výpis článků