Novinky na Labské vodní cestě v Ústeckém kraji

Novinky na Labské vodní cestě v Ústeckém kraji
11.6.2021Tiskové zprávy

Ředitel Odboru vodní dopravy Ministerstva dopravy ČR Evžen Vydra, ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů, hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller a primátor Statutárního města Děčín Jiří Anděl dnes zahájili stavbu nového přístaviště pro rekreační lodě v Děčíně. O pár kilometrů dál pak bylo uvedeno do provozu modernizované stání lodí ve Hřensku, které nyní umožní jejich bezpečnou ochranu i za nejvyšších povodní. Ještě letos bude zahájena stavba dalších čtyř přístavišť pro malá rekreační plavidla v Ústeckém kraji.

Novinky na Labské vodní cestě v Ústeckém kraji
Nové přístaviště pro malá plavidla vyroste přímo v centru Děčína u nábřeží pod městskou knihovnou a jeho 36 m dlouhé plovoucí molo umožní pohodlné přistání rekreačních plavidel turistů putujících po Labské vodní cestě. Veřejné přístaviště pro návštěvníky města na lodích dosud v Děčíně nebylo, ačkoliv v České republice a v Německu se jedná o stále atraktivnější způsob trávení volného času. Pomocí 20 m dlouhé lávky bude za všech úrovní hladiny možný bezbariérový přístup z přístaviště na břeh. Během stání u přístaviště bude plavidlům také k dispozici připojení na elektrickou energii i doplnění nádrží na pitnou vodu. Během až 48 hodin povoleného stání bude možné navštívit město nebo zde i bezpečně přenocovat.

„V severních Čechách se rozvoji osobní a rekreační plavby Ředitelství vodních cest ČR věnuje dlouhodobě, v letech 2013 a 2014 zprovoznilo 5 přístavišť (Ústí nad Labem - centrum, Dolní Zálezly, Libochovany, Lovosice, Nučnice a Libotenice), ke kterým se v loňském roce přidal i nový můstek v Ústí nad Labem na Vaňově,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. „Kromě již realizované stavby přístaviště v Děčíně chceme v letošním roce zahájit práce na dalších čtyřech přístavištích v Ústí nad Labem - Brné, Roudnici nad Labem, Štětí a v Litoměřicích. Není nám lhostejná situace ohledně možnosti tankování pohonných hmot a odběru odpadů a tak bychom rádi v příštím roce zahájili stavbu servisního centra v Roudnici nad Labem,“ dodal.

Přístaviště v Děčíně bude tvořit betonové plovoucí molo s dřevěnou palubou svisle vedené v celém rozsahu hladin až po nejvyšší povodně pomocí tří ocelových daleb, z nichž dvě již v místě přístaviště u nábřežní zdi jsou. Stavbu realizuje LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o., se stavebními náklady 23,8 mil. Kč, financovanými z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, a bude dokončena na podzim letošního roku.

„Dnes oficiálně uvádíme do provozu také modernizované stání velkých lodí ve Hřensku tvořené 8 dalbami, které se nachází v těsné blízkosti státní hranice s Německem na pravém břehu Labe. Tyto dalby byly zvýšeny o 4,75 m, aby umožnily ochranu až 4 plavidel o rozměrech 137 x 11,5 m, což jsou největší lodě běžně plující po Labi mezi Českou republikou a Německem, i za nejvyšších povodní, jako byly v roce 2002. Představují poslední místo, kde se mohou lodě za povodní bezpečně vyvázat, pokud při nástupu povodně nejsou plavidla dojíždějící do České republiky z Německa schopna doplout proti proudu do nejbližšího ochranného přístavu v Děčíně-Rozbělesích,“ upřesnil Lubomír Fojtů. „Za běžného provozu si u těchto daleb připojuje do vleku remorkér BESKYDY nákladní i osobní lodě, aby jim pomohl doplout obtížně splavným úsekem Labe bez zdymadel do Děčína a Ústí nad Labem,“ dodal.

Každá dalba byla tvořena šesticí ocelových sloupů, které jsou propojeny ocelovými podestami a vybaveny vyvazovacími prvky. Sloupy z řady směrem do koryta byly nyní navýšeny až na výšku 2,8 m nad úroveň hladiny povodní dvojicí ocelových trub se třemi podestami s vyvazovacími prvky. Dosáhly tak rekordní výše téměř 18 m nad dnem řeky. Dalby jsou v horní části spojeny vysokopevnostním řetězem, který je ve směru proti proudu ukotven v železobetonovém bloku ve dně toku zajištěném šikmými pilotami. Tento řetěz slouží k přenosu zatížení mezi vysokými dalbami.

Stavbu provedla LABSKÁ, strojní a stavební společnost s r.o. Projekt byl také financován ze Státního fondu dopravní infrastruktury a celkové náklady modernizace dosáhly 17 mil. korun.  
 
Foto: Cumulus Media



 
Zpět na výpis článků
Související články